Středisko Zlatá Růže – Jindřichův Hradec

Co myslíte, postoupili?

Svojsíkův závod Lomnice

Svojsíkův závod Lomnice

Bylo odpoledne 1. máje, slunce ještě svítilo a na hradeckém nádraží se sešly 1. a 4. chlapecký oddíl. Plni očekávání jsme nasedli na vlak ve směru letošního Svojsíkova závodu – Lomnice nad Lužnicí. Byl to teprve druhý závod nového formátu (ještě předloni označovaný jako „experimantální“). To mimo jiné znamenalo, že krom modulu Závod nás mohly čekat ještě moduly Výprava, Táboření a Brány. Nevěděli jsme, co na nás pořadatelé nachystali…

Cestou do Lomnice jsme si povídali o všem možném a já postupně zjišťoval, že při počítání lidí na jízdenku jsem zapomněl na sebe, bavili jsme se 🙂 Na zastávce na nás už čekala hned hlavní pořadatelka Jana Rajnochová, ujala se nás a odvedla nás na tábořiště. Divili jsme se, že jsme vlakem přijeli sami…

Na tábořišti nás zaujala skoro čerstvě pokácená májka a obrovské pódium, které je prý na Farské louce trvale. Mraky už se na nás začínaly mračit, a tak pořadatelé neváhali a hned se šlo na disciplínu Stavění stanu. Jedničkáře (a pravda i mě, i když Čtyřky se to netýkalo) trochu překvapilo, že pod pojmem stan byl myšlen opravdu stan a ne jen celta přehozená přes sebe – naštěstí organizátoři stan na půjčení měli. Pomalu jsme si začínali zvykat na vojenský režim tábořiště a zanedlouho jsme objevili i Hvězdnou bránu na pódiu. Bylo jasné, že budeme mít co do činění s cizími civilizacemi…

Z míry nás vyvedla zpráva, že vlaku, kterým jely Sedmikrásky a Kameničtí, padly přes trať stromy (a to v Lomnici jen drobně sprchlo). Dojet zvládli nakonec všichni, i když se zpožděním, které trochu rozhodilo program. Po setmění přišla na řadu večerní hra. Jednotlivé hlídky sbíraly barevné ořechy v centru Lomnice – tady mi legenda trochu unikla, protože jsem byl vybrán jako „škodič“, který sbírání trochu znesnadňoval. Večerní Lomnice mě úplně překvapila – město je nádherné, má spoustu útulně vypadajících míst a bylo tou dobou úplně prázdné (v centru Hradce skoro nevídaný jev). Tak jsem si tak bloudil ulicemi, hledal oku lahodící detaily, pozoroval jasné nebe a sem tam někoho vystrašil. Nejhezčí místo, na kterém se ořechy schovávaly, byl polorozbořený kříž na temné kostelní zahradě…

Po návratu se celá vojenská jednotka chystala ke spánku, někteří ho už i poznali… Jenže se rozezněla siréna a rozhlas hlásil „neplánovanou mimozemskou aktivaci brány“. V pyžamech a rozespalí se „vojáci“ seběhli před pódium. Brána byla moc povedená, po krajích měla výstražná světla a její vnitřek byl jako rozčeřená vodní hladina. Všechny ale zajímalo, co se objeví, až se brána otevře. Vyšli z ní tři mimozemšťané v extravagantních oblecích. Chvíli jim trvalo, než se naladili na češtinu 🙂 Sdělili všem, že jejich planetu mohou zachránit jedině krystaly, které na Zemi náhodou našli. Bez nich celý jejich druh vyhyne. Řekli, že do dne je musí mít a že jim děti musí pomoci… Pak odjeli limuzínou (do oblasti 51?).

Ráno moudřejšího večera. Možná až moc brzké ráno, taky studené, ale prosvětlené čerstvými slunečními paprsky… Při společné snídani vrcholilo napětí před samotným Závodem. Nebylo ale ve vzduchu cítit, spíš to bylo vnitřní napětí každého, kdo seděl u stolu: „Povede se nám to letos? Nezkazím něco?“ Čas neúprosně letěl, já si sbalil věci a přesunul se na stanoviště Administrativa, na kterém jsme si dostatečně vychutnávali spousty vyplněných dotazníků. Samotného startu závodu jsem se neúčastnil, nestíhali bychom přesun na stanoviště. Děti si u nás losovaly 2 – 4 formuláře z nabídky: Podací lístek, Poštovní poukázka C, Žádost o občanku a Přihláška na SŠ. Úroveň formulářů vydávaných za správně vyplněné nás bohužel moc nenadchla, ale musím uznat, že s některými kolonkami bych bojoval i já. Z ostatních stanovišť jsem viděl jen Fyzickou zdatnost (ta spočívala v přelezení provazové lávky) a Přírodu (poznávání rostlin), ve které Čtyřkaři excelovali. Slyšel jsem o stanovištích jako Zdravověda, Jízdní řády a Tajná disciplína (dál už moje paměť nesahá). Tajná disciplína mi přišla super, šlo o cca 5 věcí pohozených podél trati, kterých si děti mohly všimnout a ze kterých měly nakonec usoudit, že je poztrácela unesená holčička.
Sladkou (vlastně slanou) tečkou za závodem byl výborný guláš, po kterém následovalo volno vyplněné házením s frisbee a opalováním…

Pak přišla na řadu Výprava. Jednotky se vydaly pro krystaly, které potřebovala mimozemská civilizace. Problém byl, že krystal nemohli vzít do ruky. Nebyl ale nepřekonatelný – každá družinka vyfasovala „androida“ (ve skutečnosti dospělý dohled), který špinavou práci vykonal za ni. Začalo putování podle mapy a vzkazu roztříštěného na desítky kousků. Trasa vedla krásným Lomnickým okolím mezi spoustou rybníků se zvláštními názvy (Láska, Naděje, Víra…) Každý člen družiny si navíc vybral speciální úkol, takže cestou bylo o zábavu postaráno. Navíc skupinka, se kterou jsem šel (Lomničtí novopečení skauti), dostala chybnou informaci, kde krystal hledat. Štěstí nám ale přálo, takže byl nakonec nalezen. Cesta zpátky byla o něco veselejší, ale ještě kluky tížila nerozlousknutá šifra… I té ale nakonec dali na frak, a tak vše dobře dopadlo a pár minut před devátou jsme se vrátili na tábořiště, kde byl připravený oheň. Zpívalo se až do noci, málokoho napadlo, že mimozemská civilizace už skoro umírá… Naštěstí se mimozemšťané ozvali, dali jsme dohromady všechny krystaly, předali jim je a oni poděkovali a šťastně vešli do „Oka bohů“… Pak už se opravdu skoro všem chtělo spát, den byl vyčerpávající.

Nedělní ráno nebylo jako to sobotní, bylo ještě chladnější a padla depresivní mlha. Zajímavá snídaně by se dala nazvat „párkovo-klobásová“. No a to už se blížilo slavnostní vyhlášení vítězů závodu. Napětí vrcholilo… A Čtyřkařům se opět splnil sen, družina Medvědů okresní závod vyhrála! Kluci mě moc potěšili =) Hradecké Sedmikrásky skončily druhé (snad jsem to nespletl) a Jedničkáři byli čtvrtí… Času už moc nezbývalo, a tak se radost mísila s balením, ale byla tam. Odešli jsme na nádraží, nasedli na vlak a zmizeli za kopce…

Závod v Lomnici se mi líbil, byl pěkně připravený a od dětí jsem slyšel jen spokojené ohlasy. Trochu jsme se poznali se skauty z nejbližšího okolí a obnovili staré známosti. Prostě další vyvedená akce, která stála za to a myslím, že nejen mně dodala spoustu motivace do dalších měsíců…

Peci

Zanechte, prosím, komentář

XHTML: Můžete použít tyto značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>